Autíčka pro mrňouse

Byly Vánoce a v rodině se vylíhnul ještě jeden mrňous. Takže bylo potřeba něco málo vyrobit. Mrňata mají koule, takže jsou potřeba hračky s kolečkama. To dá přeci rozum ne? Kolečka jsem zkoušel soustružit, což bez soustruhu jde docela blbě, ale nakonec jsem na to kápnul. Ostatní už bylo jen blbnutí s rámovkou, rašplí, cidlinou a hadříkama na leštění.

Dubová deska

Detail hrany.

Kámoš si chtěl udělat stůl. Na nosnou konstrukci měl vlastní představu a řešení, se mnou bylo toliko vyřešit desku. Masivní dub (tloušťka desky je 40 mm), ručně hoblovaný povrch, spárovka složená celkem z pěti kusů. Rozměry desky jsou 150 x 90 cm. Pohodlné pro výkrm šesti dospělých lidí, nebo velkokapacitní odkladiště všeho nepořádku.

Čajový stolek

Hotový stolek. Podélné hrany jsou zachovány přírodní, jne jsem je vyhladil vlaštovkou, čelní hrany jsou trochu zaoblené, aby korespondovaly s přírodní zaoblením.

Regulérní rychlá zakázka pro kámoše. Požadavek zněl na masivní čajový, nebo chcete-li konferenční, stolek. Rozměry deska 60 x 60, výška 30. Drobné variace v rozměrech povoleny (a v jednotkách centimetrů k nim taky došlo). Vybrali jsme materiál (dub) a dohodli se, že nevadí tu a tam suk, důležitá je hezká kresba a přírodní okraje. Jakmile jsme si ujasnili podobu nohou, nic už nebránilo rychlé kompletaci. 

Komoda

TLDR: Komoda z masivního dubu, jasanu a borovice. Všechny spoje ručně vyrobené, všechny povrchy ručně opracované, ošetřeno tvrdým voskovým olejem. Signováno a vročeno. 

Začalo to jako zakázka a skončilo to jako dar. Začalo to jako nábytková stěna, skončilo to jako komoda. Co se v průběhu výroby nezměnilo, byl požadavek na tvrdé dřevo a jeho přírodní okraje.

Kuchyňská linka

Pořádnou kuchyňskou linku jsme neměli od časného léta 2012, kdy jsme se vystěhovali na ves. Z vyloženě polních podmínek jsme se dohrabali k použitelnému provizoriu a jak jest všeobecně známo, provizorium je dlouhodobě setrvalý, leč původně neplánovaný stav a základní jednotkou dočasnosti je jeden furt. Tak to alepoň funguje ve vesmíru bez manželek. Ve vesmíru s manželkami ledovec jednou sestoupí do údolí, tektonické desky se pohnou a vzniklé otřesy změní svět. V našem případě kuchyň.

Stolek

Takovej blbej stolek z dubu (skoro všechno), jasanu (středové pole desky) a borovice (to, co není vidět). Knoflík je mosaznej. Lazura bezbarvá. Spoje truhlářský, bez spojovacího materiálu. Krom knoflíku, ten je na šroubek. Konkrétně je v názožích lubu rybina, nohy a jejich trnože jsou spojované na čep a dlab, deska je přikolíkovaná. Samotná deska využívá spoj na čep a dlab/ pero a drážku.

Nahrubo sestaveno v dílně.

Rámovka

Rámová pila má oproti pružným fukšvancům jednu podstatnou výhodu: list je našponovaný a hlavně chráněný z obou stran, takže se nedá zmršit, když pila vyskočí z řezu a vy zaberete. Materiálově je velmi nenáročná a na výrobu vlastně taky. Vrtala mi hlavou dlouho, jen jsem čekal, až mi padne do klína slušný list. Při bloumání hobbymarketem jsem narazil na list Lux-Tools, dlouhý 550 mm, široký 45 mm a má 7 zubů na centimetr. Ideální na jemnější práci.

Úl

Nezanedbatelnou část včelařské literatury tvoří disputace, zde je lepší úl Takovan, než úl Makovan. Ačkoliv se najdou romantici včelařící v ležanech nebo klátech, nástavky mají své nepopiratelné výhody. Jestli má být konstrukce tenkostěnná, nebo co možná nejvíce izolující má také své pro a proti. Není jeden univerzální typ úlu vhodný do všech podmínek. Takže vlastně nic nezkazíte, když si zkusíte vyrobit úl vlastní.

A do toho jsem se pustil taky. Nejprve jsem čmáral v CADu, pak na papír a nakonec tvořil v dílně. V hlavě jsem si držel jen tento soubor požadavků:

Parapety

Vyrobit na zakázku parapet je fajn kšeft, protože se toho nedá moc podělat. Stačí vzít desku, vyhoblovat ji do roviny, na jedný straně hezky vyhladit a pak to zaříznout na míru. Vyladíme povrchovou úpravu a je vymalováno. Když navíc klient požaduje přírodní okraj desky, ušetří to práci.

Kytkám to sluší. Dub je na pohled a dotek o kus lepší než bílý plast.

Pages